Nevíte, co se zbytky biologického odpadu v kuchyni, který ve směsném koši rychle zapáchá? Zbavujete se pravidelně velkého množství posekané trávy, nebo se jen chystáte vyrábět vlastní přírodní hnojivo? Odpovědí na tyto otázky je kompostér, ať už zahradní, nebo do domácnosti.
- Jakub, redakce Heureka.cz
- Doba čtení: 5 min.
Typy kompostérů
Kompostéry s víkem
- Uzavíratelný zahradní kompostér bývá vybaven praktickými bočními dvířky na odebírání humusu
- Většinou nechybí ani propracovaný systém provzdušňování
- Kompostér s víkem ochrání obsah před hlodavci a jinými živočichy, kteří by narušili proces rozkládání
- Uzavíratelné kompostéry bývají efektivnější - proces tlení trvá kratší dobu
- Domácí kompostér, který je konstruován pro používání v bytě, je další uzavíratelnou variantou
- Disponuje menším objemem, víkem a dostatečnou ochranou proti zapáchání
- Obvykle se umisťuje do kuchyně, nebo na balkon
Existují také varianty, které jsou přímo určené např. do obýváku, protože designově připomínají spíše komodu. Nabízejí rovněž malou odkládací plochu. I v bytě se tak můžete chovat více ekologicky a odpad účelně zužitkovat. Více se dozvíte v našem článku o principu udržitelnosti.
Otevřené kompostéry
- Nejjednodušší verzí kompostování na zahradě je házet bioodpad na jednu hromadu
- Otevřené kompostéry nabízejí prostor na vzhlednější ukládání odpadu
- Jednoduchá konstrukce kompostéru bez víka, také označovaného jako kompostovací silo, vyžaduje manuální přehazování
- Pozor na přítomnost hlodavců nebo ptáků, kteří mají ke kompostu otevřený přístup
- Díky svému objemu jsou ideální na kompostování víceobjemového odpadu
- Hodí se proto na větší zahrady
Vermikompostéry
- Kladou důraz na skladnější rozměry a design
- Jedná se o skvělé řešení do domácností bez zahrad.
- Uložený odpad dále zpracovávají žížaly a lze jej používat celoročně přímo v bytě
- Provzdušňovací systém zamezí zápachu, ovšem za předpokladu správného používání
- Jednoduchou manipulaci a vysypávání zbytků zvládnou i děti
- Kompostování se žížalami pro ně navíc může představovat originální zábavu
Rotační kompostéry
- Rozdíl od klasického kompostéru poznáte u rotačního v usazení
- Lze ho totiž oproti volně stojícím na zahradě libovolně přemístit díky flexibilnímu stojanu
- Stejně snadno zvládnete promíchávání jednotlivých vrstev, které umožní systém rotace
- Také vysypávání půjde raz dva
- Buben otočíte k přistavené nádobě na hlínu a kompost jednoduše shrnete
- Buben není spojen se zemí, nedostanou se tak do něj žížaly, ani energie z půdy
Na co se zaměřit
Objem
- Měl by se odvíjet především od velikosti zahrady
- V případě domácího kompostéru od počtu členů domácnosti
- Většinou se udává, že na 1 l objemu vychází 1 m² zahrady
- Pokud disponujete např. zahradou o výměru 800 m², pořizujte 800l kompostér
- Domácí kompostéry dosahují většinou od 16 do 30 l
Materiál
- Největší nabídku pokryjí plastové, nebo dřevěné kompostéry
- Plastové materiály jsou považovány za efektivnější řešení kompostování, navíc vhodné i na menší zahrady
- Tyto kompostéry mohou být vyrobeny z polypropylenu, který není příliš teplotně odolný, a polyetylenu
- Naopak ten vydrží i mráz, nebo ostré slunce, a nepraskne
- Dřevěné konstrukce musí být správně ošetřené, jinak by samy mohly podléhat tlení
- Jsou vhodné na větší zahrady, protože mohou mírně uvolňovat zápach
- Přírodní materiál se však na zahradu hodí většinou víc
- Dále se můžete setkat např. s pozinkovanými kompostéry
- Kovový materiál odsává teplo
Umístění
- Zahradní kompostéry neocení přímé slunce, protože paprsky kompost vysušují a zpomalují celý proces
- Vybírejte tedy spíše stinné místo v rohu nebo na kraji pozemku
- Vždy byste měli mít ke kompostu pohodlný přístup
- Pokud jste zvolili otevřený kompostér, volte takové umístění, které nebude obtěžovat sousedy
Domácí kompostér můžete umístit na balkon, do kuchyně nebo chodby. Všude tam, kde zajistíte teplotu kolem 20 °C.
Provedení komor
- Kompostér se může skládat z jedné, ale i více komor
- Klasický jednokomorový je vhodný na menší zahrady, protože neumožní efektivní rozdělení materiálu
- Dvoukomorový kompostér vedle toho nabídne dva prostory uskladnění
- V prvním podléhá materiál tlení, zatímco druhý slouží k přehazování
- S více komorami tedy odpadne starost o to, kam ukládat materiál ve stadiu rozkladu
- Vícekomorové provedení lze pořídit u všech typů kompostérů
Další inspiraci hledejte na naší stránce Vychytávky na zahradu.
Proces kompostování
Hlavním krokem je vybrat vhodný kompostér, to ale není všechno. Pro tvorbu kvalitního humusu je třeba dále postupovat podle zásad správného kompostování a dodržovat jednoduchá pravidla.
- Kontrolujte vlhkost - ideální vlhkost kompostu poznáte podle konzistence obsahu. Materiál byste neměli být schopni ždímat, ale přesto by měl po stisknutí zůstat spojený. Pokud se rozpadá, kompost pokropte, jestli naopak ždímáte vodu, přidejte další materiál (např. piliny).
- Přehazování - klasické zahradní kompostéry byste měli přehazovat jednou za měsíc.
- Provzdušňování - k pravidelnému promíchání by mělo docházet alespoň jednou týdně. Jinak může odpad zahnívat.
- Poměr uhlíku a dusíku - hnědý odpad bohatý na uhlík zakládejte dospodu (zhruba do výše 15 cm). Tím docílíte příznivého provzdušnění a odtékání vody. Zelený odpad plný dusíku vrstvíte dále.
- Různorodost - rovnoměrný proces rozkladu zajistí různorodost materiálu. Kombinujte suchý odpad (kůra, papír) s vlhkým (tráva, odřezky z ovoce) a větší větve ideálně podrťte.
- Teplota - nízká teplota kompostu značí špatný poměr dusíku a uhlíku.
- Čas - dostatečně uleželý humus plný živin vzniká v klasickém kompostéru zhruba po roce.
Víte, jaké zbytky jsou vhodné pro uložení do kompostu a co se do něj naopak nehodí? Přehled najdete v našem článku Co nepatří do kompostu.
Během procesu kompostování dochází nejdřív k vysokému zahřátí činností mikroorganismů, a to klidně na 60 °C. To je také mimochodem důvod, proč můžete v chladnějším období pozorovat, jak se z kompostu kouří.
Této fázi se proto říká termofilní a trvá i několik týdnů. Během tohoto období probíhá hygienizace bioodpadu, tedy likvidace plevelu nebo chorob. Obsah postupně sesedá a vy musíte přidávat další materiál.
Poté, co teplota klesne, a to může trvat i pár měsíců, následuje mezofilní fáze. V tuto dobu již můžete pozorovat změnu struktury, vzniku zemitějšího materiálu. Fáze dozrávání dorovná teplotní rozdíly s okolím a kompost získává finální hnědý vzhled připomínající lesní půdu.
Výbava na zahradu
Rady na závěr
Využijete ho jako perfektní hnojivo, ale pozor, neslouží jako substrát! Do květináče uložte zhruba jen čtvrtinu.
Pro uspíšení fáze vzniku humusu poslouží urychlovač hnojení, který seženete v sekci substrátů a hnojiv.
Vymezte prostor na kompostér řadou křovin, nebo plůtkem. Získáte tak potřebný stín a estetičtější oddělení od zbytku zahrady.